sedmikráska obecná – Bellis perennis L.
15. 5. 2009 07.00 · Václav Lupínek
sedmikráska obecná – Bellis perennis L.
Asteraceae Martinov - hvězdnicovité
Popis: až 15 cm vysoká vytrvalá bylina s krátkým, plazivým, válcovitým a větveným kořenem. Listy má v přízemní růžici, s čepelí široce obvejčitou až obkopinatou, na vrcholu tupou, mělce zubatou až téměř celokrajnou, na bázi v široký plochý řapík. Řapík při bázi někdy nachově naběhlý, na okraji dlouze brvitý až lysý. Stvoly vystoupavé, vzácně přímé, tenké, oblé, hladké, plné, zelené nebo purpurově naběhlé, přitiskle krátce chlupaté. Okrajové jazykovité květy samičí, s kalichem vyvinutým v dřípený lem. Plodem je široce obvejčitá nažka.
Doba květu: únor až listopad.
Celkové rozšíření: hojně v celém území kromě vyšších horských poloh, kam je zavlékána jen na antropogenní stanoviště.
Ochrana: není ohrožena ani chráněna.
Rozšíření na Karlovarsku: hojně v celém území kromě vyšších horských poloh, kam je zavlékána jen na antropogenní stanoviště.
Biotop: travnatá místa v intravilánech obcí a v okolí lidských sídel, zahrady, podél cest, v parcích, na hřbitovech, krátkostébelné louky a pastviny. Světlomilná rostlina.
Variabilita: druh značně variabilní
Význam: v zahradách a parcích pěstována v mnoha kultivarech jako okrasná trvalka. Většinou se pěstují jako dvouletky a množí se vegetativně. Semena klíčí po 7 až 10 dnech a udrží klíčivost 2 až 3 roky. Hlavně ve středověku se sedmikráska hojně užívala v léčitelství. Obsahuje hlavně triterpetické saponiny bayogeninu, silici, třísloviny, inulin a flavonová barviva.
Použitá literatura:
Květena České republiky 7, Jitka Štěpánková, Bohumil Slavík, ACADEMIA, Praha 2004
