bedla dívčí — Leucoagaricus nympharum

Agaricaceae - pečárkovité

Popis: klobouk o průměru 4-10cm je v mládí téměř kulovitý, vejčitý, zvoncovitý, pak ploše rozprostřený, s nízkým tmavším hrbolem, suchý, na bělavém podkladu soustředně střechovitá pokrytý velkými, odstávajícími, zprvu bílými, v dospělosti hnědnoucími šupinami. Střed je hladký, lískově hnědý. Lupeny jsou husté, nejsou připojené ke třeni, břichaté, bílé až narůžovělé, ve stáří a po otlačení získávají špinavě hnědou barvu. Třeň je 8-15cm dlouhý, až 1,5 cm (na hlízovité bázi až 3 cm) široký, válcovitý, dřevnatý, vylomitelný, lysý, hladký, dutý, zprvu bělavý, potom špinavě hnědavý; posunovatelný vatovitý prsten je bělavý. Dužnina je tenká, vatovltá, bílá, ve třeni na řezu mírně červenající; má nevýraznou chuť a slabou ředkvovou vůni.

Biotop: roste v lesích bohatých na jehličnatý humus, zejména v podhorských smrčinách.

Záměna: bedla červenající Macrolepiota rachodes a bedla vysoká mají tlustě šupinatý klobouk a tvoří větší plodnice.

Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007