hlíva plicní — Pleurotus pulmonarius

Popis: klobouk o průměru 5-12 cm je škeblovitý, lopatkovitý, v mládí nízce sklenutý a na okraji podvinutý, v dospělosti nad třeněm mírně vmáčklý a s ostrým okrajem, hladký, bělavý, nahnědlý, krémový nebo šedookrový. Lupeny jsou velmi husté, nízké, pružné, daleko sbíhající na třeň, bělavé, světle krémové, při zasychání žloutnoucí. Třeň je 1-6cm dlouhý, až 1,5cm široký, výstřední až boční, směrem k bázi ztenčený, bělavý, na bázi bíle plstnatý. Dužnina bývá bělavá, nejprve pružná a šťavnatá, v dospělosti tuhá a sušší; má nenápadnou vůní a nasládlou chuť.

Výskyt: roste od nížin do podhorských oblastí v trsech na mrtvém a živém dřevě listnáčů, zejména buků, dubů, bříz a vrb.

Záměna: jedlá hlíva ústřičná má modrošedý klobouk, nežloutnoucí lupeny a začíná růst až pozdě na podzim; jedlá hlíva dubová (Pleurotus dryinus) tvoří mohutnější plodnice, které rostou obvykle jednotlivě. Houbu lze zaměnit i za další druhy hlív, všechny jsou však jedlé.

Zdroj: Velký atlas hub, Pavol Škubla, Príroda, 2007