ohňovec obecný — Phellinus igniarius

Hymenochaetaceae - kožovkovité

Plodnice: 10-30 cm široká, víceletá, v obrysu polokruhovitá a bokem na dřevo přirostlá (někdy také vytvořená nepravidelně hlízovitě), v mládí na povrchu hnědavá, později světle šedá až šedočerná a často rozpraskaná; přírůstová okrajová část ztlustlá a často nepravidelně zprohýbaná.

Rourky: vrstevnaté, žlutavé až rezavě hnědé; póry okrouhlé, drobné a rovněž hnědé.

Dužnina: tvrdá a dřevnatá (a to i u mladých exemplářů), rezavě hnědá a většinou zónovaná.

Výtrusy: 5-7 x 4-6 um, okrouhlé; výtrusný prach bílý.

Výskyt: roste velmi hojně na živých, oslabených nebo odumřelých listnáčích, především na vrbách a topolech; celoroční.

Poznámky: nepoživatelný. Je to ranový parazit, který vyvolává bílou hnilobu dřeva. Podobně jako troudnatec kopytovitý býval i tento druh používán jako troud, tj. zápalná hubka (lat. ignis = oheň).

Možnosti záměny: může být zaměněn za podobný troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius). Ten však roste hlavně na bucích, dubech, topolech, jedlých kaštanech a na břízách a kromě toho lze jeho kůru nehtem stlačit, zatímco ohňovec obecný má skoro dřevnatě pevnou konzistenci kůry.

Zdroj: Atlas hub, Hans W. Kothe, Průvodce přírodou, IKAR, 1998