sírovec žlutooranžový — Laetiporus sulphureus

09.10.2020

Polyporaceae - chorošovité

Plodnice: jsou jednoleté, tlustě masité, obvykle bez třeně, často přirůstají ke dřevu střechovitě nad sebou. Klobouk o průměru 10-40cm je v mládí často hlízovitý, později polokruhovitý, vějířovitý nebo různě zdeformovaný, na svrchní straně paprsčitě vrásčitý, ojíněný, zprvu okrově nebo sírově žlutý, později žlutooranžový, místy s růžovým nádechem a nakonec ve stáří světle okrový až bělavý. Rourky jsou velmi krátké, sírově žluté, ústí rourek drobná, okrouhlá, zprvu sírové žlutá, pak žlutookrová.

Dužnina: je v mládí měkká a šťavnatá, ve stáří tvrdá, křehká a drobivá, bělavá až slabě krémově žlutavá; má trochu nakyslou chuť a příjemně houbovou vůni.

Výskyt: roste v listnatých a smíšených lesích, parcích, na stromech ve městech a u cest, a to jak na živých, tak i na odumřelých listnáčích, zejména na dubech, vrbách, břízách, ale i na ovocných stromech.

Záměna: za mladé plodnice jedlého vějířovce obrovského (Meripilus giganteus), které však na řezu černají.