strmělka mlženka — Clitocybe nebularis

Tricholomataceae - čirůvkovité

Klobouk: 6-18 cm široký, zprvu polštářovitě sklenutý, později rozložený a často trochu prohloubený, šedý nebo šedohnědý a jemně bíle ojíněný, pokožka slupitelná; okraj klobouku v mládí podvinutý, později zvlněně podehnutý. Lupeny trochu sbíhavé, husté, dosti úzké a nestejn? dlouhé, bělavé až krémové nebo žlutavé, snadno od klobouku oddělitelné. Třeň 6-10 x 1,5-4 cm, silný, ke spodu často kyjovitě ztlustlý, bělavý až světle šedý nebo i lehce hnědavý, vláknitý nebo rýhovaný, na spodu bíle plstnatý.

Dužnina: bělavá, zprvu pevná, později také poněkud houbovitá; vůně nepříjemně sladká, jakoby po mouce.

Výtrusy: 6-8 x 3-4 um, elipsoidní; výtrusný prach bělavý až krémový.

Výskyt: roste velmi hojně ve všech lesích, ale též v parcích a zahradách, většinou pospolitě, často v řadách či čarovných kruzích; září až listopad.

Poznámky: mlženka je všeobecně považována za jedlou, ale ne každý ji dobře snáší. Každopádně musí být dobře tepelně upravena a nesmí se jí sníst velké množství.

Možnosti záměny: nejnebezpečnějším dvojníkem mlženky je v létě a začátkem podzimu rostoucí smrtelně jedovatá závojenka olovová (Entoloma sinuatum). Oba druhy si jsou nejen podobné, ale také stejně voní (po mouce), takže požívání mlženky je možné doporučit jen velmi zkušeným houbařům.